Prvni krize
Necekala jsem to tak brzo, ale uz jsem si sahla na
dno... Asi po 10 dnech jsme byli "vyjimecne" na dalsi Integration party (uz bychom meli byt maximalne zintegrovany, pritom nas ceka jeste cely integracni vikend, no potes!). Po party jsme jako obvykle patrali po taxi, avsak tentokrat uz jsme zkusene zamirili na spravne misto. Nanestesti nas bylo 5 a taxikar bral jen 4, tak jsem se obetovala (jako jedina z holek jsem druhy den nemela skolu) a ze pojedu na koleje s Argentincema. Jenze klukum se taxi zdalo moc drahy a zamirili na misto, ktere je sice bliz, ale zato tam v noci nestavi jediny taxik. Moudre! Vysvetlit si to nenechali a ja se sama vydat na koleje neodvazila, tak jsem sla s nima. Samozrejme zadny taxik v dohledu, tak jsme tam tak sedeli a kecali - resp. oni kecali, protoze ja spanelsky neumim (a jim to ocividne nedelalo zadne starosti). Po 20 minutach cekani na Godota je napadlo zavolat taxi - heureka! Ovsem dalsich 20min jsme se nedockali - jak to resi Argentinci?... presunuli jsme se kamsi pod strom, ze se tam pry lip sedi!!! Zacinala jsem mit fakt vztek: hodina zbytecneho cekani, podpatky, utahana, ignorovana, vseho plny zuby, v neznamym meste, s neznamyma lidma, sama, sama, sama... Zvedla jsem se, ze jdu zpatky, beru taxi a jedu domu, at si pod tim stromem treba ustelou. - Ale to neee, vzdyt to za chvili prijede, my jsme prece tvoji kamosi, kecame bavime se... - Vy kecate a bavite se, ja vam nerozumim ani slovo! ... Az jsem to nevydrzela a zacala jsem bulet jak mala Anca. To s nima konecne trochu hnulo (ha, takhle se to dela!) a zlatej Alejandro se odebral na puvodni namesti, kde je taxiku hafo, a za za par minut tam byl i s taxikem. Ruce bych mu byla zlibala! Na koleji jsme byli za 5 min a ani to po mne nechteli zaplatit - hm, slaba naplast...
Projekty, projekty, projekty
Jojo, skola zacala a po trech letech si zase pripadam jako student! Hehe :-) Mam zatim jen 4 predmety (dneska mi jeste 1 pribyl), ale zato 2 az 3
hodinovky v kuse. Takze kazdy den neco. 
Navic po nas chteji, abychom cetli a pracovali na projektech!! To u nas neznam - krome zkouskovyho a par pripadovek a seminarek, aby se nereklo. Do skoly chodim ani ne tak proto, ze je tu povinna dochazka - ale spis proto, ze ty hodiny jsou celkem zajimavy a hlavne se tu vazne ucim neco novyho, chteji od nas u toho premyslet, ptaji se nas na nazor a diskutujeme. Fakt je, ze to je spis americky styl vyuky, protoze bud mame Americany jako vyucujici nebo prinejmensim v Americe studovali. Dneska jsem od jedne Francouzky zjistila, ze to je soukroma skola a taky pekne mastna. Rocne tu kazdy student plati 6000€!! To bych si toho asi mela vazit...
Nudite se? Zalozte si ucet!
Musim vam vypravet o nasem zazitku v bance... Byly jsme si s Alici zalozit studentsky ucet kvuli pojisteni pokoje (docela se tu na kolejich krade a v LCL maji akci pro studenty, ucet za 1€ + rocni pojisteni za 1€). Byli tam dva takovy sympaticky mladici a mluvili jsme (resp. mluvila jsem) s nima francouzky. Ten jeden nam zacal vysvetlovat vyhody uctu, co vsechno s tim muzem, nacez ho Alice zastavila: "To nemusite vysvetlovat, my to stejne potrebujem jen kvuli pojisteni" - "...?? Aha, ok, takze to preskocime... ktera z vas chce zacit?..." Zacal se mnou vyplnovat tisice papiru... "Jmeno... kolej... kolik si chcete vlozit penez?" - "Ehm, no, ja si tam nepotrebuju vkladat zadne penize..." - "Aha, ok, c'est pas grave (to je v pohode)" zacal si znepokojene podupavat nohou, pokracujeme... "mame tu 2 druhy kreditek, jedna..." - "Vite, ja zadnou kreditku nepotrebuju..." - "C'est pas grave, c'est pas grave..." to uz se mirne potil "Internetove bankovnictvi" - "Ne, dekuji" neslysne povzdechnul a zbytek papiru proskrtal bez ptani... Alice se radsi ujal ten druhy typek, ktery uz vedel, do ceho jde, takze to slo natosup, navic se u toho ocividne dobre bavil :-) Vitezoslavne jsme vylezly z jejich kancelare se smlouvou v kapse a suverene jsme zamirily ke kase... "Dobry den, chtely bychom si vlozit penize na ucet" - "Vyborne, kolik byste si praly?" - "Kolik stoji rocni poplatek?" - "2 eura" - "fajn, tak my bychom si tam chtely kazda vlozit 2 eura, prosim" - "...ehm... zadny problem..."
Vysly jsme z banky a tam jsme se malem potrhaly smichy. 2 socky v bance - dobry zpusob, jak si zprijemnit den, no ne? ;-)
Ikea vede!
Sedim u netu a pise mi Alice - Jedeme do Ikei, maji tam koberecky za 1,5€ - Ok, jedem! ... Odpoledne jsme se s holkama (Ceskama) vydaly na "velky vylet". Byla to ma prvni navsteva v Ikee, ani v CR jsem tam nikde nebyla, tak jsem si to uzila asi jako v zoo. Akorat tady jsem se mohla zadarmo valet v posteli :-D Jela jsem si pro koberecek za 1,5€... nakonec jsem tam nechala 16€ - ovsem ten nakup stal za to: 2 koberecky, vonna svicka, kytka i s kvetinacem, raminka, ale co byl kup dne - zidle! To byste neverili, jak je takova skladaci zidle uzitecna. Muzete si na ni sednout treba na zastavce, v tramvaji, proste kdekoliv se vam zrovna chce posadit... Pred kolejema nas nenapadlo nic lepsiho, nez si z nakoupenych veci vybavit travnik pod lampou.
Cinska vecere
Tak uz konecne zacinam poznavat sve sousedy na kolejich. Vedle me bydli Piter (Madar) z naseho programu, parmen, ale moc se spolu nebavime... Na druhe strane bydli Ming (Cinan), strasne zlaty :-) Pozval me a dalsi sousedy k sobe na veceri, navaril 5 druhu jidel, jedli jsme hulkama a bylo to strasne dobry! Byla tam jeste Francouzka, Rumunka a Korejka, takze mezinarodni vecer ve francouzstine u cinskeho jidla :-) Rozebirali jsme uplne obycejna temata (jako domaci mazlicci, prvni pusa, nazor na homosexualitu, politika...) a bylo hrozne zajimavy sledovat, jak to v jake zemi funguje. Napr. cenzura internetu v Cine, neschopnost versus nezajem Francouzu ucit se cizi jazyky atd.
Baros
Fotbalovy zapas Lyon - Lille? Tak to jsem si nemohla nechat ujit!!! Bylo to velky, hlucny, napinavy... proste hukot! Fandila jsem Lyonu jako o zivot, skakala jsem s nima, zpivala jejich pokriky - sice jsem neznala slova, tak jsem na vsechny melodie zpivala to samy "Lyonaise, Lyonaise, Lyonaise...", ale to mi bylo jedno. Kdyz na hriste vbehnul Baros, tak jsem si malem vykricela hlasivky, skandovala jsem "Baros je nas!", az se po mne ostatni fanousci otaceli :-D Sice pobihal na druhym konci hriste, ale urcite me slysel :-D
dno... Asi po 10 dnech jsme byli "vyjimecne" na dalsi Integration party (uz bychom meli byt maximalne zintegrovany, pritom nas ceka jeste cely integracni vikend, no potes!). Po party jsme jako obvykle patrali po taxi, avsak tentokrat uz jsme zkusene zamirili na spravne misto. Nanestesti nas bylo 5 a taxikar bral jen 4, tak jsem se obetovala (jako jedina z holek jsem druhy den nemela skolu) a ze pojedu na koleje s Argentincema. Jenze klukum se taxi zdalo moc drahy a zamirili na misto, ktere je sice bliz, ale zato tam v noci nestavi jediny taxik. Moudre! Vysvetlit si to nenechali a ja se sama vydat na koleje neodvazila, tak jsem sla s nima. Samozrejme zadny taxik v dohledu, tak jsme tam tak sedeli a kecali - resp. oni kecali, protoze ja spanelsky neumim (a jim to ocividne nedelalo zadne starosti). Po 20 minutach cekani na Godota je napadlo zavolat taxi - heureka! Ovsem dalsich 20min jsme se nedockali - jak to resi Argentinci?... presunuli jsme se kamsi pod strom, ze se tam pry lip sedi!!! Zacinala jsem mit fakt vztek: hodina zbytecneho cekani, podpatky, utahana, ignorovana, vseho plny zuby, v neznamym meste, s neznamyma lidma, sama, sama, sama... Zvedla jsem se, ze jdu zpatky, beru taxi a jedu domu, at si pod tim stromem treba ustelou. - Ale to neee, vzdyt to za chvili prijede, my jsme prece tvoji kamosi, kecame bavime se... - Vy kecate a bavite se, ja vam nerozumim ani slovo! ... Az jsem to nevydrzela a zacala jsem bulet jak mala Anca. To s nima konecne trochu hnulo (ha, takhle se to dela!) a zlatej Alejandro se odebral na puvodni namesti, kde je taxiku hafo, a za za par minut tam byl i s taxikem. Ruce bych mu byla zlibala! Na koleji jsme byli za 5 min a ani to po mne nechteli zaplatit - hm, slaba naplast...Projekty, projekty, projekty
Jojo, skola zacala a po trech letech si zase pripadam jako student! Hehe :-) Mam zatim jen 4 predmety (dneska mi jeste 1 pribyl), ale zato 2 az 3
hodinovky v kuse. Takze kazdy den neco. 
Navic po nas chteji, abychom cetli a pracovali na projektech!! To u nas neznam - krome zkouskovyho a par pripadovek a seminarek, aby se nereklo. Do skoly chodim ani ne tak proto, ze je tu povinna dochazka - ale spis proto, ze ty hodiny jsou celkem zajimavy a hlavne se tu vazne ucim neco novyho, chteji od nas u toho premyslet, ptaji se nas na nazor a diskutujeme. Fakt je, ze to je spis americky styl vyuky, protoze bud mame Americany jako vyucujici nebo prinejmensim v Americe studovali. Dneska jsem od jedne Francouzky zjistila, ze to je soukroma skola a taky pekne mastna. Rocne tu kazdy student plati 6000€!! To bych si toho asi mela vazit...Nudite se? Zalozte si ucet!
Musim vam vypravet o nasem zazitku v bance... Byly jsme si s Alici zalozit studentsky ucet kvuli pojisteni pokoje (docela se tu na kolejich krade a v LCL maji akci pro studenty, ucet za 1€ + rocni pojisteni za 1€). Byli tam dva takovy sympaticky mladici a mluvili jsme (resp. mluvila jsem) s nima francouzky. Ten jeden nam zacal vysvetlovat vyhody uctu, co vsechno s tim muzem, nacez ho Alice zastavila: "To nemusite vysvetlovat, my to stejne potrebujem jen kvuli pojisteni" - "...?? Aha, ok, takze to preskocime... ktera z vas chce zacit?..." Zacal se mnou vyplnovat tisice papiru... "Jmeno... kolej... kolik si chcete vlozit penez?" - "Ehm, no, ja si tam nepotrebuju vkladat zadne penize..." - "Aha, ok, c'est pas grave (to je v pohode)" zacal si znepokojene podupavat nohou, pokracujeme... "mame tu 2 druhy kreditek, jedna..." - "Vite, ja zadnou kreditku nepotrebuju..." - "C'est pas grave, c'est pas grave..." to uz se mirne potil "Internetove bankovnictvi" - "Ne, dekuji" neslysne povzdechnul a zbytek papiru proskrtal bez ptani... Alice se radsi ujal ten druhy typek, ktery uz vedel, do ceho jde, takze to slo natosup, navic se u toho ocividne dobre bavil :-) Vitezoslavne jsme vylezly z jejich kancelare se smlouvou v kapse a suverene jsme zamirily ke kase... "Dobry den, chtely bychom si vlozit penize na ucet" - "Vyborne, kolik byste si praly?" - "Kolik stoji rocni poplatek?" - "2 eura" - "fajn, tak my bychom si tam chtely kazda vlozit 2 eura, prosim" - "...ehm... zadny problem..."
Vysly jsme z banky a tam jsme se malem potrhaly smichy. 2 socky v bance - dobry zpusob, jak si zprijemnit den, no ne? ;-)
Ikea vede!
Sedim u netu a pise mi Alice - Jedeme do Ikei, maji tam koberecky za 1,5€ - Ok, jedem! ... Odpoledne jsme se s holkama (Ceskama) vydaly na "velky vylet". Byla to ma prvni navsteva v Ikee, ani v CR jsem tam nikde nebyla, tak jsem si to uzila asi jako v zoo. Akorat tady jsem se mohla zadarmo valet v posteli :-D Jela jsem si pro koberecek za 1,5€... nakonec jsem tam nechala 16€ - ovsem ten nakup stal za to: 2 koberecky, vonna svicka, kytka i s kvetinacem, raminka, ale co byl kup dne - zidle! To byste neverili, jak je takova skladaci zidle uzitecna. Muzete si na ni sednout treba na zastavce, v tramvaji, proste kdekoliv se vam zrovna chce posadit... Pred kolejema nas nenapadlo nic lepsiho, nez si z nakoupenych veci vybavit travnik pod lampou.Cinska vecere
Tak uz konecne zacinam poznavat sve sousedy na kolejich. Vedle me bydli Piter (Madar) z naseho programu, parmen, ale moc se spolu nebavime... Na druhe strane bydli Ming (Cinan), strasne zlaty :-) Pozval me a dalsi sousedy k sobe na veceri, navaril 5 druhu jidel, jedli jsme hulkama a bylo to strasne dobry! Byla tam jeste Francouzka, Rumunka a Korejka, takze mezinarodni vecer ve francouzstine u cinskeho jidla :-) Rozebirali jsme uplne obycejna temata (jako domaci mazlicci, prvni pusa, nazor na homosexualitu, politika...) a bylo hrozne zajimavy sledovat, jak to v jake zemi funguje. Napr. cenzura internetu v Cine, neschopnost versus nezajem Francouzu ucit se cizi jazyky atd.
Baros
Fotbalovy zapas Lyon - Lille? Tak to jsem si nemohla nechat ujit!!! Bylo to velky, hlucny, napinavy... proste hukot! Fandila jsem Lyonu jako o zivot, skakala jsem s nima, zpivala jejich pokriky - sice jsem neznala slova, tak jsem na vsechny melodie zpivala to samy "Lyonaise, Lyonaise, Lyonaise...", ale to mi bylo jedno. Kdyz na hriste vbehnul Baros, tak jsem si malem vykricela hlasivky, skandovala jsem "Baros je nas!", az se po mne ostatni fanousci otaceli :-D Sice pobihal na druhym konci hriste, ale urcite me slysel :-D
Příspěvky
2 komentáře:
no tak ten baros je uplne krasnej, to na tebe mozna dopadla i nejak kapka potu ne? :P on ted prej jezdil docela fofrem,tak radsi pozor aby te nesmet... jinak chleba mne taky chybel ale nasel sem ted jakysi "organic" a je to jeste lepsi...
Organic?! Jejej, abys nam jeste nerozkvet... :-S To ja se radsi budu cpat bagetama!
Okomentovat